Oprava budovy Divadla Jana Kašky a stavba objektu zázemí

2003 - oprava budovy Divadla Jana Kašky byla - jak z hlediska stavební náročnosti, tak co do výše finančních prostředků - nejrozsáhlejší popovodňovou akcí městské části Praha - Zbraslav. Po skončení záchranných prací a vyklizení divadla i zhodnocení stavu budovy bylo zřejmé, že tak rozsáhlou opravu není možné dělat bez technické stavební dokumentace. Projektové práce si vyžádaly určitý čas, ale to nebyl ten největší zádrhel. Největší nebezpečí zůstalo skryto ve zdech. Byla jím vlhkost. Kombinace plynosilikátových tvárnic s cementovou omítkou způsobila, že objekt i přes zapnuté topení na jaře 2003 nejevil výrazný pokles vlhkosti zdiva. Museli jsme dát za pravdu odborníkům, kteří nás i přes zdánlivě uspokojivý vzhled budovy na toto nebezpečí upozorňovali. Takže se muselo přistoupit k vybourání vnitřních omítek, oklepání vnější fasády a vybourání podlah na podkladní beton. Bylo zajištěno větrání budovy. Z původní budovy zbyly jen holé, otlučené zdi. Díky suchému létu klesly hodnoty vlhkosti ne na dobré, ale alespoň přijatelné hodnoty, a na podzim se mohlo začít se stavebními pracemi.

Oprava divadla Jana Kašky byla rozdělena do dvou etap. Prvou akcí se stala sanace hlavní budovy divadla. Bylo nutno provést nové sanitární rozvody, nové elektroinstalace včetně rozvodů, instalována nová vzduchotechnika, upraveno bylo topení. Tyto změny zůstávají skryty před pohledy diváků.

Vnější vzhled divadla zůstal zachován, změněna byla pouze barevnost fasády a provedena výměna oken včetně jiné barevnosti. Vstupní schodiště bylo rozšířeno o rampu, která umožňuje bezbariérový přístup. Byly realizovány drobné úpravy v uspořádání interiéru. Veškeré změny vycházely především z provozních zkušeností. Naší snahou bylo především zvětšení plochy foyer. To se vyřešilo jinak umístěným vstupem do zvukařské a osvětlovací kabiny. V místech bývalých dveří do kabiny a bývalé šatny je nyní sedací kout, napravo od vstupních dveří je nová šatna s pokladnou, nalevo malý bufet. Obklad foyer je ve světlém dřevě. V sále byla zvýšena elevace hlediště, sál je osazen divadelními sedadly se sklopnými sedátky. Zde je proveden akustický obklad také ve světlém dřevu v kombinaci s pohledovým sádrokartónem. Osvětlení je nepřímé. Ke změně ovzduší přispěje i nová vzduchotechnika s vnitřní cirkulací. Sál je osazen zvukovým systémem na principu domácího kina. Na odpovídající technické úrovni je i divadelní osvětlení včetně ovládacích systémů. Jeviště, včetně systému posuvných lávek, zůstalo nezměněno. U šatny pro účinkující přibyla sprcha. Avšak ta nejvýznamnější změna se odehrála za divadlem.

Druhou částí opravy divadla byla stavba nového objektu divadelního zázemí. Po celou dobu provozu se divadelní soubory potýkaly s nedostatkem vhodného zázemí. Jako sklad kulis sloužil nevyhovující plesnivý domek, cennější loutkový mobiliář a kostýmy byly uloženy na půdě sousední budovy knihovny. Výroba větších činoherních kulis a jejich malování se většinou provádělo na otevřené terase za divadlem. Podotýkám, že divadlo se hraje většinou v zimě. Domek byl zatopen téměř po střechu a co nebylo kovové, a nebo neustálým přetíráním dokonale naimpregnováno, bylo zničeno. Domek nakonec musel být pro svůj špatný stavební stav stržen. Padlo rozhodnutí postavit novou budovu zázemí. To znamenalo stavební projekt, územní rozhodnutí a stavební povolení. Vše se podařilo a mohla začít samotná stavba. Nová budova zázemí přímo navazuje na stávající divadlo spojovací chodbou. Samotná budova byla navržena stavebně co nejjednodušší a především patrová. V zázemí by měl být uskladněn veškerý divadelní mobiliář a v případě dalšího nebezpečí zátopy by se cennější věci uložily v patře….

Tak rozsáhlá oprava a dostavba divadla byly z hlediska výše finančních prostředků největší akcí městské části Praha – Zbraslav, která by si ji ani nemohla dovolit financovat z vlastních zdrojů. Bylo proto zvoleno vícezdrojové financování. Základ tvořilo pojistné plnění, dále dotace od Magistrátu hl. m. Prahy (kterou obdržela jak městská část, tak i Zbraslavská kulturní společnost), dar nadace Člověk v tísni a dar od městské části Praha 2. Na dostavbu budovy zázemí i opravu samotné divadelní budovy obdržela MČ Praha – Zbraslav částečnou státní dotaci ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj v rámci dotačního programu „Obnova objektů občanské vybavenosti v území zničeném povodní“. Posledním zdrojem financování byl výnos sbírky „Pomozte, prosím, divadlu“, kterou organizovala Zbraslavská kulturní společnost. Koncem srpna byla oprava po povodni dokončena, začalo zařizování objektu zázemí a postupné oživování divadelní technologie a příprava na slavností zahajovací představení.

2004 – v sobotu 23. 10. se konalo slavnostní otevření Divadla Jana Kašky po opravě. Slavnostní přestřižení pásky provedl v přítomnosti primátora hlavního města Prahy MUDr. Pavla Béma předseda Zbraslavské kulturní společnosti, pan Filip Toušek. Úvodním přestavením byla loutková hra „Rusalka“ v režii Svatoslava Mahelky. Součástí otevření budovy divadla byla výstava o historii amatérského divadla na Zbraslavi v nových výstavních prostorech městské části v prvním patře Městského domu.

Tímto okamžikem byla zahájena další fáze činnosti divadelních amatérů na Zbraslavi…

Dle dochovaných podkladů zpracoval Filip Toušek, předseda Zbraslavské kulturní společnosti.