Loutkářský soubor Rolnička
Loutkářský soubor Rolnička vznikl v roce 1983. Sešla se parta nadšenců. Loutky se na Zbraslav přistěhovaly už o celá desetiletí dříve.
Historicky prvý loutkářský soubor existoval na Zbraslavi už ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století. Na Zbraslav se vrátily trosky asi sedmdesáti marionet. Nehynoucí zásluhu na vzniku loutkářského souboru Rolnička měla tehdy ředitelka Kulturního domu (a pozdější tajemnice MNV) paní Jana Horká. Některé prokazatelně pocházely z původní zbraslavské kolekce, jiné k nám doputovaly bůhví odkud.
V roce 1983 vedení Kulturního domu Zbraslav uvažovalo o rozvoji kulturně výchovného působení v oblasti zájmové umělecké činnosti. Přihlásila se skupina lidí, které spojuje zájem o hraní a loutky. Tak vznikl loutkářský soubor KD Zbraslav vedený Svatoslavem Mahelkou. Nejprve je ale třeba mít kde hrát. Bylo navrženo (a MNV Zbraslav schváleno) využít pro tuto zájmovou činnost pavilonu u Národního výboru. Sloužil v různých dobách rozdílným účelům, nyní bude místem stálé loutkové scény.
Na jaře roku 1983 započali členové souboru v akci "Z" výstavbu divadla. Do srpna 1984 odpracovali na téměř kouzelné přeměně nevábného prostoru v útulný interiér skutečného divadélka 2.815 brigádnických hodin. Pavilon, z něhož jsme vybudovali loutkové divadlo, bývával letní restaurací s připojeným kuželníkem. Museli jsme ji především zateplit. Divadelní vybavení jsme postavili vesměs ze dřeva - lavice v hledišti, jevištní prostor včetně lávek pro vodiče, skladiště v zákulisí. Vše bylo stísněné, technika předpotopní, většina z nás nevěděla o loutkařině zhola nic... Jedni se věnují stavbě, druzí členové souboru restaurují původní loutky vrácené z Třebotova. Interiér divadélka dostává svou konečnou podobu, i loutky jsou připraveny. Všichni členové loutkářského souboru se připravují na zkoušky a první představení klasické pohádky "Sůl nad zlato".
30. září 1984 konala prvá premiéra v nově vybudovaném loutkovém divadélku. A tím pádem byla regulérně zahájena první sezóna zbraslavské Rolničky. Po již zmíněné hře "Sůl nad zlato" následovala alegorická pohádka Z. Schmoranze "Začarovaný les", "Drak" od F. Čecha. "Hrátky s čertem" J. Drdy a "Ostrov splněných přání" od V. Cinybulka. V průběhu pouhých dvou sezón se secvičilo. Mluviči - recitátoři - usedli v jámě pod jevištěm a snažili se, aby je bylo slyšet i v poslední řadě. Někteří marně, takže záhy dostali před ústa mikrofony. Technik měl stanoviště na levé straně jeviště (z pohledu diváka), obsluhoval kotoučový magnetofon a světelné efekty kouzlil třemi mechanickými reostaty. Vzápětí jsme poprvé uskutečnili maňáskovou inscenaci. Nazkoušeli jsme hříčku V. Čtvrtka "Budulínek".
Na zbraslavském národním výboru jim nabídli postavení celého divadla! Na jaře 1986. Na podzim už byl návrh projektu a letos v dubnu se začalo stavět. A vnitřní zařízení, zejména jevištní prostor a zákulisí, dostalo tvar a podobu ryze naší zásluhou. Sváťa Mahelka nakreslil spoustu jevištních prvků tak, jak nejlépe uměl. V 87. až 88. roce jsme naposledy hráli v naší staré dřevěné "boudě", Na podzim 1988 jsme hrát nezačali - nebylo kde. Přesto jsme tuto sezónu nevypustili. Nacvičili jsme pohádku Vladislava Vančury "Kubula a Kuba Kubikula". Premiéru jsme odehráli už v červnu v rámci tzv. "Vančurova zbraslavského léta", (přesně 26. 6. 1988).
Nové divadlo bylo projektované již jako univerzální, umožňující inscenovat nejen loutková představení všemi druhy loutek, ale i představení činoherní. Divadlo, nese jméno zbraslavského rodáka, člena divadelní družiny J. K. Tyla, Jana Kašky. Ve staré i nové divadelní budově uskutečnila Rolnička 27 premiér loutkových představení. Do konce roku 2002 se odehrálo 350 představení, která navštívilo 21. 833 diváků.
Začátkem října 1993 se Rolnička rozhodla oslavit desetileté jubileum. Sraz dětí byl u Zbraslavanky, odkud se vydal až nečekaně dlouhý a početný průvod k Sokolovně. Do kroku a později k tanci vyhrávala dechová hudba Pralinka. Kromě průvodu a tancovačky uspořádala Rolnička už během září výstavy loutek ve výkladech některých zbraslavských obchodů.
Stalo se ve středu 14. srpna 2002, v ten den povodeň na Zbraslavi kulminovala. V sobotu 16. října 2004 jsme zahájili provoz v novém "stánku".