Historie

Loutkové divadlo Sokola Zbraslav

1939 - počátky loutkového divadla Sokola Zbraslav souvisí s ději roků 1939 – 1945. Na podzim 1939 se v sokolské jednotě začalo mluvit o tom, že by se mělo zřídit loutkové divadlo. Br. Hynek Svoboda zapůjčil k veřejné produkci domácí marionetové Alšovo divadélko. Na něm byla 23. 3. 1941 sehrána v místnostech vedle tělocvičného sálu Průchova pohádka „Zakletá labuť“. Příval pohrom, který se v té době hrnul na český národ, pohřbil nejen loutkové divadélko, ale i celou sokolskou obec. O velikonoční neděli 13. dubna 1941 se v zákulisí objevili četníci a oznámili, že z nařízení vyšších úřadů se činnost Sokola zastavuje a sokolovna se uzavírá. Opona spadla, Kašpárek nedohrál, zůstal viset na jevišti,odsouzen k pětiletému mlčení.V této nepříznivé době se sokolové pustili do výroby zbrusu nového loutkového divadla. Kancelář stavitele H. Svobody a jeho dům se staly ústřednou, kde byly řezány hlavy, těla, ruce i nohy loutek, malovány dekorace a rýsovány plány budoucího divadla. Jedinými zasvěcenci do tohoto podniku, kromě manželů Svobodových, byli bratři Bouček a Jarošík a dvě sestry Menclovy. V lednu 1942 jednali sokolové s řezbářem Antonínem Chocholem z Podolí o vyřezání loutkových hlav. Bylo ujednáno, že vyřeže 60 hlav pro loutky velikosti 55 cm po 100,- Kč za kus a po 260,- Kč za celou řezbovanou loutku (čerti apod.). Vzhledem k válečné době, kdy bylo těžké sehnat špendlík, jehlu, nitě, o látkách ani nemluvě, zůstává téměř záhadou, jak se sokolům podařilo takové množství loutek, ale i kulis a rekvizit, vyrobit a připravit k provozování.

1945 - válka skončila a loutkové divadlo bylo připraveno. Zbývalo postavit jeviště a hrát. Ale kde? Zbraslavskou Sokolovnu proměnili Němci v továrnu. Ve druhém patře provedli částečnou nástavbu – místnost 5 m širokou a 10 m dlouhou. Ta byla určena pro hlediště a jeviště. Zákulisí se umístilo v další přístavbě, když se zastavěla přilehlá terasa. Po peripetiích spojených se získáním potřebných povolení, stavebního materiálu i řemeslníků byly na podzim

1946 konečně zahájeny stavební práce na tomto kulturním stánku.1947 – v neděli 23. března se konečně poprvé rozhrnula opona loutkového divadla. Po sedmi letech příprav, práce a čekání byli divadelníci na novém počátku. Hrálo se pravidelně v neděli, někdy i dvě představení. Za první sezónu se odehrálo 18 představení za účasti 1 630 dětí a 596 dospělých.

1948 – tento rok znamenal změnu politických poměrů ve struktuře státu. Mnoho členů Sokola, kteří novému státnímu režimu nebyli nakloněni, bylo vyloučeno. Hlavními pracovníky loutkového divadla byli režisér Rudolf Bouček a Jan Šrámek, který řídil světelné efekty, zvukovou kulisu a elektrotechnický provoz. Bylo odehráno 21 představení.

1950 – v tomto roce se ze Zbraslavi odstěhoval do svého původního působiště v Jaroměři Rudolf Bouček. Tímto zápisem končí kronika loutkového divadla Sokola Zbraslav. Samotná činnost loutkového divadla byla ukončena někdy koncem padesátých let a prostory divadla byly změněny na ubytovnu tělovýchovné jednoty Slavoj. Definitivní zánik znamenalo propůjčení loutek a rekvizit do Třebotova v roce 1968.