Kapitola I. - Pár slov úvodem...

(k 25. výročí vzniku souboru napsal F. Pondělíček - s využitím dobových textů nejrůznějších autorů)

Loutkářský soubor Rolnička vznikl v roce 1983. Tedy - tehdy byla obnovena činnost loutkářů na Zbraslavi, tehdy se poprvé sešla parta nadšenců, kteří si usmysleli, že budou provozovat kumšt s loutkami pro děti (a tu a tam i pro dospělé, což ovšem nemělo valnou odezvu).

Je úctyhodné, že tato činnost trvá už bezmála pětadvacet let, celé čtvrtstoletí! Souborem za tu dobu prošly desítky lidí. (A existují tací, kteří soubor zakládali a jsou v něm dodnes.) V hledišti různých divadel (hrálo se občas i pohostinsky) usedly tisíce diváků. Uskutečnily se stovky představení nejrůznějších her všemi druhy loutek.

Cítím tak trochu jako osobní povinnost popsat stručně onen děj, který měl jediného hlavního hrdinu - Rolničku! Šlo častokrát o neopakovatelná dramata, jindy zas o hodně veselé komedie... Udály se i nejrůznější trapasy... Mnozí aktéři přicházeli a jiní zase odcházeli... A kára se nezastavovala, jela nepřetržitě, a jede stále, konec v nedohlednu, žádný happy end, žádná pointa za anekdotou...

Jak roky běžely, stal jsem se tak nějak bez vlastního přičinění jedním z hlavních organizátorů všeho, co Rolnička podniká, a co víc, stal jsem se nejmenovaným a tudíž samozvaným (a nehonorovaným) dramaturgem i dramatikem souboru, a dokonce i režizérem, (čemuž jsem se úsilovně vyhýbal, avšak nevyhnul). Další funkce, které popadaly na mou nebohou hlavu, jmenovat nebudu. Vždycky znamenaly práci - a pokud jsem ji uměl nebo se ji dokázal naučit, nelze si stěžovat, takové ataky mají v sobě vždycky pozitivní náboj.

A další aktiva? Pochopotelně - byla, jsou a budou! Nikoliv finance, Rolnička je amatérský soubor. Umění provozujeme úplně a jedině zdarma! (Samozřejmě vybíráme od diváků v divadle vstupné, ale do společné kasy!) Ta aktiva jsou jinde... Že můžeme trávit svůj volný čas s báječnými lidmi naladěnými na obdobnou strunu, že můžeme dělat, co nás baví, že můžeme uplatnit své tvůrčí schopnosti v tom či onom směru. Že cítíme odezvu hlediště, odezvu dětského publika... Zní to jako fráze, ale tohle je odměna nade všechny peníze!