Ohlédnutí za dvaceti lety Divadla Jana Kašky od povodně v srpnu 2002

               Byl jsem vyzván, abych pro srpnové číslo 8/2022 Zbraslavských novin zavzpomínal na povodeň v srpnu 2002. Abych se jen neopakoval, tak v popisu událostí budu stručnější a částečně budu bilancovat posledních dvacet let. 

               Dále připojujeme asi nejúplnější soubor fotografií divadla z období povodní v srpnu 2002 od různých autorů, které se nám podařilo dohledat.            

               I divadlo bylo pod vodou, aneb jak to bylo v srpnu 2002

               V neděli 11. srpna navečer jsme se byli s kolegy podívat na výši hladiny Vltavy a když v pondělí v poledne se opět spustil silný déšť, začalo být jasné, že se nevyhnutelně schyluje k velké povodni. Zatím co lidé na nábřeží přikládali ke dveřím a oknům pytle s pískem, my jsme k zavěšeným marionetám, které jsou trvale umístěny na lávkách uložili věci, které se normálně ukládaly do stojanů v zákulisí. Podlaha lávek je odhadem 220 cm nad podlahou jeviště. Takže na lávky putovaly kulisy pro marionety, reprobedny a loutky maňásky jsme narovnali do horních polic, loutkové texty jsme uložili v šatně na stůl, cennější technické zařízení do horních polic, kulisy a rekvizity poskládaly na loutkařský hrací stůl. Na závěr jsme pytli s pískem utěsnili dveře sálu a domek za divadlem, který sloužil jako sklad činoherních kulis a s klidným svědomím jsme se odebrali směrem k restauraci U Přístavu, odkud jsme chtěli monitorovat situaci.

               Po rozednění v úterý už rozvodněná řeka dosahovala k Hudební škole v ulici Opata Konráda a dále stoupala. Budova divadla, která v tento okamžik asi ještě nebyla zatopena, byla zcela odříznuta silným proudem řeky a jakékoliv pokus o záchranu věcí z divadla byl v tento okamžik nemožný. Do divadla jsme se dostali až po opadnutí vody v pátek v poledne. Zde nás čekal hrůzný pohled. Nábytek v předsálí zcela přeházen, obložení ze dřevotřískových desek nafouklé. Ve zvukařské kabině byly všechny přístroje pod vodou. V sále sedačky rozházené jak stvoly slámy, nafouklá podlaha, dřevěné obložení vyboulené, klavír na boku. Vše samozřejmě pokryla vrstva mazlavého hnědého bláta.

               Druhý den ráno započalo osvobozování divadla. Nejprve bylo nutno odstranit bahno před divadlem a ze schodů. Boj s bahnem pomocí hadic, hrabel na sníh, lopat a košťat.  Druhá parta provedla průnik k zadnímu vchodu podél sousední budovy knihovny. O kolečkách s bahnem, které museli vyvést ze dvorku, se jim zdá ještě dnes. Po hrubém vyčištění okolí divadla a jeho vnitřních prostor začala záchrana poškozených loutek a rekvizit.  Voda dosáhla 185 cm nad podlahu jeviště.

               Škody. Veškeré kulisy a rekvizity činoherního souboru uložené v domku za divadlem byly zničeny. Samotný domek byl později během podzimu pro vážné poškození zdemolován. Poškození loutek zasažených vodou odpovídalo materiálu, ze kterého byly vyrobeny. Některé stačilo jen usušit a poté vydezinfikovat, jiné se musely podle dochovaných vyrobit nové, protože se rozpadly, sotva jsme je vzali do ruky. Nastal ale problém, kam narychlo uložit zachráněné loutky a kulisy. Nakonec byly uloženy v půdních prostorách sousední budovy knihovny. To znamenalo vyklidit další prostory, zbudovat police a udělat závěsy na loutky. Takže k bahnu a mokru navíc prach a dusno půdních prostor.

               Z divadla reálně zbyly jen holé stěny a střecha. Zcela zničeno bylo vnitřní vybavení, obklady stěn sálu a předsálí, podlaha v hledišti i na jevišti, obklad jámy, vzduchotechnika i elektrorozvodna, kabelová šachta byla plná bahna. Později se projevilo i nevratné poškození oken a dveří.  

               Hraní divadla v náhradních prostorách a oprava divadelní budovy

               Nastávající loutková divadelní sezóna 2002–2003 měla být dvacátá jubilejní. Díky pracovnímu nasazení všech tehdejších členů Zbraslavské kulturní společnosti se podařilo najít a upravit si náhradní prostory pro divadelní představení v aule ZŠ Nad Parkem. Nakonec jsme zde strávili dva roky a uváděli marionetové loutkové pohádky.

               Podrobně zde nebudu popisovat více než dvouleté období stavební rekonstrukce budovy divadla, která jak se ukázalo, byla z hlediska stavební náročnosti nejsložitější z oprav objektů ve vlastnictví městské části Praha – Zbraslav po povodni. Začalo se zadáním projektové dokumentace rekonstrukce a z původního divadla zůstala nakonec mimo holých zdí jen část železné jevištní technologie. V rámci rekonstrukce se také podařilo realizovat rozšíření stávající budovy divadla o nový patrový objekt divadelního zázemí tzn. sklad kulis, kostýmů a rekvizit s potřebným dílenským zázemím.  Opravené divadlo bylo slavnostně otevřeno 23. října 2004.

                Bilancování po dvaceti letech

               Zbraslavští divadelní ochotníci hrají již přes třicet let pod hlavičkou spolku Zbraslavská kulturní společnost. Mysleli jsme si, že nás snad už nic horšího, než byla povodeň nemůže postihnou, ale čert nikdy nespí. Při další povodni v květnu 2013 by byla divadelní budova asi zase zatopena, naštěstí vybudovaná protipovodňová opatření ji ochránila. Kvůli covidu jsme v letech 2020–2021 v podstatě více než rok nehráli. Letos na jaře jsme přispěli v rámci akce Kultura pro Ukrajinu částkou 18 000 Kč na pomoc obětem probíhajícího válečného konfliktu.   

               Možnost stálého domácího prostředí v budově Divadla Jana Kašky má samozřejmě pozitivní vliv nejen na činnost divadelní, ale i spolkovou. Mimo našich loutkových a činoherních představení se v divadle konají pražské divadelní přehlídky, svá vystoupení zde mají žáci zbraslavské Základní umělecké školy. Připomněli jsme si tady mimo jiné i výročí vzniku Československé republiky, 160 let činnosti divadelních ochotníků na Zbraslavi, 150 let od úmrtí Jana Kašky, jehož hrob na Olšanském hřbitově jsme v letošním roce adoptovali.

               Na budovu, u jejíhož počátku byla před čtyřiceti lety jen malá parta nadšenců, Kulturní dům MNV a akce „Z“, je to opravu pěkný kus odvedené kvalitní práce. Bohužel už ne všichni, kdo stáli tenkrát na počátku, jsou v našich řadách. Někteří odešli na cestu, z níž již není návratu. Ale abychom nekončili smutně. Těšíme se na každého návštěvníka budovy Divadla Jana Kašky. Ať přijde na představení souborů Zbraslavské kulturní společnosti či jinou akci, přejeme mu pěknou zábavu.

               Filip Toušek, předseda Zbraslavské kulturní Společnosti        

Fotogalerie