Adopce hrobu Jana Kašky na Olšanských hřbitovech

V listopadu roku 2021 se Zbraslavská kulturní společnost stala adopčním nájemcem hrobu zbraslavského rodáka, obrozeneckého herce a spisovatele Jana Kašky (*1810 - †1869). Kaškovu divadelní dráhu a jeho spojení se Zbraslaví zde není potřeba podrobně popisovat. Jan Kaška aktivně podporoval zbraslavské divadelní ochotníky od založení jejich sdružení v roce 1857 a také budova místního divadla nese jeho jméno.

Na poslední lednovou neděli roku 2022 si členové Zbraslavské kulturní společnosti naplánovali návštěvu hrobu Jana Kašky. S ohledem na panující silný vítr byl hřbitov liduprázdný, atmosféra ponurá a tak byla návštěva patřičně dramatická, až teatrální. Bezprostředně po našem odchodu byl hřbitov pro veřejnost z bezpečnostních důvodů uzavřen.

Říká se, že herci jsou hrdinové okamžiku, a že všechna sláva je polní tráva. Je asi logické, že po do tolika desetiletích upadne jedinec v zapomnění, je ale smutné, když zájem o něj přestanou mít pozůstalí příbuzní. Adopcí hrobu Jana Kašky a jeho rodiny mu členové Zbraslavské kulturní společnosti projevují poděkování za činnost, kterou vykonal pro české divadlo a společnost. Rádi se tak finančně podílíme na záchraně významného hrobu.  Pokud zavítáte na Olšanské hřbitovy, hrob Jana Kašky najdete v části VIII, odd. 5, hrob 29.

Jan Kaška zemřel v roce 1869 v lázničkách Odolenka (Wodolenka) u Sušice, kde se léčil po prodělané žloutence. Pohřben byl na hřbitůvku v nedalekých Svojšicích. Jeho žena Františka, rozená Vávrová (*1825 - †1909) se dožila požehnaného věku a přežila ho o čtyřicet let. Asi rok po její smrti převezla rodina Kaškovy ostatky do Prahy a uložila je ke společnému odpočinku do hrobu na Olšanských hřbitovech a jeho tělo tak spočinulo opět vedle jeho milované Fanynky. Byla převezena také svojšická deska s verši Kaškova dlouholetého přítele Bedřicha Pešky:

            „Života hry jsou již ukončeny,

            srdce, hlava Tvoje uloženy

            v lůno země, již jsi miloval.

            Matka Vlast lká slzíc na Tvém hrobě;

            Zaplať Pán Bůh v onom světě Tobě,

            Že´s pro národ věrně pracoval.“

Po boku svých rodičů později spočinuly dvě z jejich tří dětí. Prvorozený syn Ladislav (*1851 - †1918),  také herec a později magistrátní úředník, a dcera Božena (*1854 - †1930), bývalá odborná učitelka a ředitelka měšťanské školy na Smíchově. Druhého syna Václava (*1859 - † 1943) život zavedl do jihomoravských Ždánic, kde koupil mlýn, ale byl také aktivní v místním kulturním a společenském životě. Byl ochotnickým divadelním hercem a režisérem, v roce 1907 pak i zakladatelem a dlouholetým členem Tělocvičné jednoty Sokol a od roku 1931 předsedou Sboru dobrovolných hasičů.

Fotogalerie